kodovani bez hacku a carek
english version
Narodila jsem se v Praze jako mladá, milá
a sympatická žena.
Jsem také přátelská, moje pracovitost, vzornost a čistotnost je známa po celé mé rodné
čtvrti Vinohrady. U kamarádů a spolužáků jsem byla velmi
oblíbena. Jsem z těch, komu se chodili svěřovat se svými starostmi i s drobnými
radostmi. Ano - jsem také z těch, kdo měli domácí úkoly na pondělí napsané již
v pátek odpoledne, znáte to. Stále se směji a snažím se udržovat v každém kolektivu dobrou
pohodu. Víc než ze svých úspěchů se raduji z úspěchů svých nepřátel.
Ale dost chvály, zpátky k povinnostem.
Mám vám o sobě ještě dost prozradit.
Jako den má slunce a měsíc, světlo a tmu, mám i já svůj líc a rub. Když se nad
městem začne snášet šero, má duše stane se náhle neklidnou.
Vyhlédnu z okna.
Mraky potemněly, slunce zapadlo za pomyslnou hráz. Vzduch dostal náhle lehce
nahořklou příchuť, na kterou odpovídají buňky mého těla jemným mrazením.
V mé duši se probouzí mé druhé JÁ. Vítr se vzedmul, z nebe se snáší mračno
krákajících vran. Ďábel mne obdařil děsivým údělem, nemoha snést moji
přílišnou dobrotu. Cítím, jak se ve mně odehrává hrůzná proměna.
Odchází MARKÉTA, dobrá žena, dobrá kamarádka, dobrá pracovnice.
Přichází strašlivá žena, která se předchozí dívce ani v nejmenším
nepodobá.
TŘESTE SE!
